Jdi na obsah Jdi na menu
 


luxace pattely

 Luxace patelly (MVDr. Irena Packová)

Jedná se zpravidla o vrozenou , zřídkakdy získanou, vadu v uložení pately (čéšky). Luxace pately může být směrem dovnitř (mediální luxace) a směrem ven (laterální luxace). Luxace mediální je nejčastější a postihuje především trpasličí plemena. Laterální luxace je poměrně vzácná a postihuje především velká až obří plemena (doga, mastin ap.). Obě formy mohou být buď jednostranné nebo oboustranné, tzn. postihují jednu nebo obě končetiny. 
Příčinou luxace (sklouznutí češky mimo normální polohu) může být:

  • vadné zakřivení dolní poloviny stehenní kosti,

  • deformity kladky kosti stehenní (oploštění, nevyvinutý hřeben ap.),

  • deformity horní poloviny kosti holení a bércové.

Projevy luxace pately se mohou částečně lišit s ohledem na stupeň postižení a zda je postižena jedna nebo obě končetiny. Rozlišujeme luxaci I. až IV.stupně. I.a II.stupeň bývá epizodní –tj.náhlé i bolestivé kulhání se spontánní nápravou , u II.stupně často s manuální dopomocí majitele nebo lékaře. Při III. a hlavně při IV. stupni dochází k degenerativním změnám v kolenním kloubu, kulhání bývá soustavné,nedochází k spontánní nápravě. Stupeň poškození, resp.stupeň luxace pately je diagnostikován dle klinických projevů a rentgenologickým vyšetřením. 
První příznaky luxace pately (kulhání, odlehčování končetiny) můžeme pozorovat již u štěněte. Výraznější projevy jsou po dlouhodobém nebo intenzivním pohybu (výlety, hra s jinými psy, skákání, ap.), s přibývajícím věkem, u krycích psů po namáhavějším krytí. Za určitých okolností se mohou objevit klinické (např.u fen v období říje, porodu a kojení) v důsledku uvolnění vazů z důvodu hormonálních a metabolických změn , taktéž při onemocnění, při kvalitativních chybách ve výživě.ap. Z uvedeného vyplývá, že palpační vyšetření (vyšetření pohmatem) má hlavně informativní charakter. Podchytí jedince, kterého třeba pohlídat. Při déletrvajících klinických potížích je lépe nechat pejska vyšetřit RTG na specializovaném ortopedickém pracovišti (v Brně je to např. klinika Jaggy, v Praze AA-vet, ve Zlíně Medipet, ale i jiné kliniky. 
Na trhu jsou preparáty ( kloubní výživa - chondroprotektiva, dlouhodobá léčba bolesti - analgetika), kterými můžeme zajistit celkem normální život těch psů, kde jsou jen uvolněné vazy (viz výše) a klinické projevy nepřesahují II. stupeň. Při těžkém postižení by pes měl být pod dohledem veterinárního lékaře, který rozhodne o kvalitě podpůrné léčby, doporučí formu pohybové aktivity (even
t.klidový režim), případně zváží RTG vyšetření u ortopeda a chirurgickou nápravu vady. U jedince s postižením IV.stupně navíc po chirurgickém zákroku je na zvážení jeho využití v chovu - když zde jde jednoznačně o vrozené a na RTG prokázané deformity kostí. Naopak bezhlavé vyřazení mladého jedince, u kterého mohou být jen uvolněné vazy během růstu (metabolismus, deficit v kvalitě výživy ap.), by mohlo chov i chovatele nenapravitelně poškodit. Domnívám se, že nelze začít provádět selekci (vyřazování z chovu) bez pečlivého dlouhodobého monitoringu chovu. Toto sledování by mělo běžet několik let –podobně jako tomu bylo v Německu. Po analýze, vyhodnocení výsledků monitoringu a po odborné konzultaci s veterináři-specialisty na ortopedii psů teprve vybrat kriteria pro další chov. Předčasné neuvážené zásahy včetně netaktního zveřejňování výsledků palpačního (tedy spíše orientačního) vyšetření vyšetření mohou nadělat v chovu nemalou škodu a pravděpodobně odradit část chovatelů od čistokrevné kontrolované plemenitby.

 
 

 


Archiv

Kalendář
<< srpen / 2019 >>


Statistiky

Online: 1
Celkem: 21215
Měsíc: 426
Den: 13